Troufnu si troufale tvrdit, že všechno vychází z předpokladu, že pes bývá zakopán na vlastní zahrádce, že nerozumíme pořádně sami sobě, neumíme si určit, co vlastně chceme, ba dokonce (a hlavně), co jsme zač. Možná se bojíme pravdy?

 

Alence v říši divů kocour řekl, že když neví, kam chce dojít, je jedno, kterou cestou se dá. Zapomněl ovšem dodat, že v prvé řadě by měla být zvědavá, kde zrovna je.

Malému princi řekla liška, že co je důležité, je očím neviditelné. A v jiném místě mu vysvětlila, že jestli o něco stojí, musí se k tomu přibližovat s respektem a hledat oboustranně přijatelnou formu. Ty knížky jsou moudré. Riziko je v nás.

 

Pokud Vás napadlo, že doma, ve firmě nebo i v jiném kontaktu jste nespokojeni vlastně proto, že Vám druzí nerozumějí tak, jak jste potřebovali (a naopak Vy jim), že Vám proto nevychází plány a potřebujete s tím něco udělat, jste na správné adrese.

 

Tedy ani ne tak webové, i když snad i na webování dojde.

Nicméně mail funguje, tož se ozvěte.

 

Hezký den

Šebestík

 

a neriskujte zbytečně

 

 

sebestik@q-best.czechian.net